Historie

Dobrovolný hasičský sbor v obci Bartošovice v Orlických horách byl založen 1. ledna 1882. Iniciátorem vzniku sboru byl hostinský Jan Vogel. V uvedenou dobu byl zvolen prozatímní výbor, kde velitelem se stal Josef Weinlich a Johann Taiber jeho zástupcem. Pro nový sbor bylo zakoupeno 12 zabezpečovacích pásů a potřebný počet žebříků. Obec již v tu dobu vlastnila hasičskou stříkačku z roku 1866.V srpnu roku 1882 se hasiči z Bartošovic zúčastnili spolu s kolegy z Rokytnice v O.h. a Mittelwaldu (dnes Miedzylesie v PR) hlavního cvičení, které se konalo v Bartošovicích. Brzy po této události se pak členové sboru plně zúčastňovali hašení požárů v obci a v okolí. Dne 14.2. 1883 se konalo generální shromáždění, při němž byl prozatímní výbor uznán za definitivní. V uvedenou dobu měl sbor 54 aktivních členů a 79 přispívajících. Vzhledem k charakteru obce, zemědělské výrobě a způsobu života v tehdejší obci docházelo k četným požárům, takže hasiči vyjížděli k likvidacím poměrně často. V roce 1884 Jeho císařské veličenstvo věnovalo na podporu spolku 60 zlatých rakouské měny. Sbor byl tvořen převážně občany německé národnosti, češi zde byli zastoupeni jen v malé míře. V roce 1885 byl pro sbor pořízen prapor za 145 zlatých r.m.. Dne 11.7. 1886 se konalo slavnostní posvěcení hasičského praporu. Hodnost kmotry převzala madame Parischová ze Žamberka, manželka majitele Žambereckého panství, barona z Parischů. Uvedené slávy se zúčastnilo mnoho hostů, hasičských sborů a válečných veteránů. Posvěcení praporu provedli důstojní pánové pan farář Ignác Bílek za asistence pana faráře Jana Wlacha z Kunvaldu a pátera Josefa Waschka z Klášterce nad Orlicí. Dne 4.8. 1906 řádila nad obcí prudká bouře a jeden z blesků uhodil ve 4 hodiny ráno do věže kostela a tento zapálil. Brzy byl krov v plamenech, a jen s velkým úsilím byly zachráněny hudební nástroje, oltář a kazatelna. Vše ostatní lehlo popelem. Vypuknutí 1. světové války nemělo na činnost hasičů velký vliv i když mnozí členové sboru narukovali a nejeden padl. Ve vzniklé Československé republice pokračoval sbor v nezměněné činnosti. Hlavní činností bylo i nadále hašení požárů, zasahovalo se i při povodních, zejména pak v roce 1922, kdy si stav vyžádal plné vytížení místních hasičů. Až do konce Československé republiky, t.j. 10. října 1938, kdy byla obec připojena k německé říši, vykonávali hasiči to, co se od nich vyžadovalo. Ale i zde se projevovalo sousedství s německou říší a po roce 1933 i v hasičském sboru docházelo k tříbení názorů na politické řešení požadavků. Po skončení 2. světové války došlo k odsunu větší části německého obyvatelstva. Na jejich místa přišli dosídlenci z Čech. Ti potom v srpnu 1945 založili nový sbor dobrovolných hasičů. Z počátku se používalo trofejní vybavení po dřívějším sboru, postupně však docházelo k doplňování výzbroje a výstroje. Se změnou ve vývoji společnosti se hasiči přejmenovali na požárníky. To však nemělo vliv na práci hasičů pro záchranu majetku při požárech.

zdroj : Zdeněk Volf

Současnost

V současné době má sbor dobrovolných hasičů v obci pouze 25 členů, z nichž 2 jsou více jak devadesátiletí. Jsou to poslední dva žijící hasiči, kteří v roce 1945 tento sbor pomáhali zakládat. Mladých hasičů je v současnosti pomálu, a v současné době se hledají cesty, jak úroveň života sboru nadále rozvíjet.

I se „stařičkou“ hasičskou technikou se dají dělat zázraky. Sbor disponuje multifunkční Avií, která je vybavena základním vybavením pro prvotní zásah. V zadní části je umístěna přenosná stříkačka PS 12, která je schopna dopravit vodu takřka odkudkoliv. Avie i s potřebným vybavením, pojme do svých útrob takřka 11 (přirozeně štíhlých) hasičů.